Každý nedokáže zahrát mistrovský part – když si koupíte kytaru pro začátečníky a naučíte se základní prstoklad několika akordů, můžete v poměrně krátké době začít hrát vybrané trampské písně našich folkových hvězd, jako je Wabi Daněk, Pavel Žalman Lohonka, Jaroslav Samson Lenk atd. Kdybyste se však chtěli seznámit s mistrovskými díly vyhlášených světových klasiků, jako je Beethoven, Mozart, Vivaldi, Smetana nebo Dvořák, těch pár akordů vám na to stačit nebude. Budete muset začít trénovat a podstupovat poměrně nesnadné lekce, jednu za druhou, než se dopracujete alespoň k základům. Toto si mnoho lidí dobře uvědomuje, a vyslechnou-li si živý koncert hudebního tělesa Czech Collegium, uvědomí si, že tito lidé to neměli ve svých začátcích vůbec snadné.
Živí hudebníci – živý koncert je něco úplně jiného, než poslech z gramofonové desky. Pravda, pokud máte rádi retro styl a chcete si doma dopřát příjemný večer v duchu retro party, pak má gramofon v této situaci své opodstatnění, ovšem chcete-li si vychutnat skutečný umělecký zážitek, měli byste zvednout kotvy a vypravit se do koncertní síně.
Duchovní hudba – znáte animovaný seriál pro děti od kreslíře Zdeňka Milera „O krtečkovi“? V dílu s názvem Krtek a rádio je krásně patrné, jak krtečka a jeho přátele unavovala soudobá rocková hudba. Rádio nakonec skončilo zakopané v zemi a byl klid. Vážná hudba v Praze je ale úplně jiná, přezdívá se jí také hudba duchovní, protože oslovuje naši duši, rozechvívá ji mnohem lépe, než jakákoli muzika a vyrovná se jí snad pouze hudba relaxační, která s populárním ani rockovým žánrem nemá nic společného. Právě proto na koncerty vážné hudby stále dochází mnoho zájemců, bez ohledu na to, jak dlouhá doba uplynula od smrti jejích autorů. Vážná hudba je nesmrtelná, snadno se o tom můžete přesvědčit sami, až si zakoupíte vstupenky na koncert například ve Španělské synagoze.
